Historie nemocnice

V záznamech o historii našeho města ze 14. století najdeme zmínku o vybudování „Zaopatřovacího domu pro zchudlé měšťany u sv. Lazara“ před Dolní branou (nyní roh Lanškrounské a Olomoucké ulice). Sloužil převážně pro izolaci osob s infekčním onemocněním a neklidných nemocných s epilepsií.

Jména středověkých felčarů, léčitelů a ošetřovatelů neznáme. Teprve ze 16. a 17. století máme zmínky o „lékařích“ a alchymistech. Na dvoře Ladislava Velena ze Žerotína působila řada známých osobností té doby. O lékařských postupech si dnes myslíme své. Například francouzský oční lékař Jakob Denart léčil šedý zákal propíchnutím oční čočky drátem. Tento zákrok se prováděl veřejně na trzích bez jakékoli hygieny. Lidé věřili různým zaříkávačům a babám kořenářkám a víc než lékařům.

Rakouská vláda vydala roku 1870 známý zákon o organizaci veřejné zdravotnické služby, která se týkala i našich zemí. V zákoně jsou rozvedeny hygienicko-epidemiologické zásady veřejného zdravotnictví. Byl podporován vznik nemocnic a ustaveny tzv. zdravotnické okresy, které měly přednostu lékaře. Šlo tehdy o jeden z nejpokrokovějších zákonů v Evropě a je zajímavé, že některé zásady tohoto zákona platily u nás až do r. 1949. Po zveřejnění zákona se začalo v řadě míst uvažovat o zřízení moderní nemocnice a bylo tomu tak i v Moravské Třebové.

Kníže Lichtenštejn věnoval pro stavbu parcelu. Městská spořitelna a městská rada zajistily finanční pomoc. Stavba pak pokračovala poměrně rychle a tak již za 2 roky mohla být nemocnice 10. června 1894 slavnostně otevřena. Již 30. 5. 1894 byl rozhodnutím městské rady jmenován prvním lékařem nemocnice a jejím primářem chirurg MUDr. František Smítal. Nemocnice tehdy sestávala z první budovy jednopatrové, druhé přízemní a márnice. Obě tyto budovy zvýšené o jedno patro slouží dodnes, márnice zůstala beze změny. Nemocnice měla na svoji dobu vzniku moderní vybavení. Budovy byly tehdy spojeny telefonem a v každé byl vodovod. V prvním patře budovy byly tři obytné místnosti pro sestry a jejich ložnice. V suterénu byla kuchyně, prádelna, byty pro služebný personál, různé sklady. Nemocnice měla 10 lůžek izolačních a 30 chirurgických. Nemocnice měla koncem r. 1895 60 lůžek. V roce 1926 schválila rada nadstavbu jednoho patra na hlavní budově a počet lůžek stoupl na 100. Po r. 1930 bylo v MT několik tyfových epidemií, což si vynutila výstavbu tzv. izolačního pavilonu, třetí budovy, která byla postavena v r. 1936 a měla 45 lůžek. V roce 1940 bylo nastaveno první patro u druhé budovy, čímž stoupl počet lůžek o dalších 20.

Po r. 1945 se nemocnice v MT stává českou. Měla tehdy 3 budovy a dvě odborná oddělení /chirurgické a interní – celkem 220 lůžek/, kde se hospitalizovaly též děti a suplovala i porodnici a gynekologické oddělení. Nemocnice v této době měla 6 lékařů a 76 dalších zaměstnanců. Vybavení operačního sálu pocházelo z roku 1894. Pod sterilizátorem se topilo v kamnech uhlím a dřevem. V prádelně se pralo ručně na valše týdně až 500Kg prádla. Situace se podstatně změnila teprve důsledným uplatňováním zákona 103/1951 o Sjednoceném zdravotnictví.

Kolem roku 1951 se začala nemocnice revitalizovat. Vznikly nové operační sály, sterilizace, ústřední kotelna budov. Pacienti měli k dispozici 5 odborných lůžkových oddělení /chirurgické, vnitřní, gynekologicko-porodnické, dětské, oční a nervové/ a 3 nelůžková oddělení /rentgenové, plicní a zubní/. Nemocnice měla 303 lůžek, 46 lékařů 186 středně zdravotnických pracovníků, 15 administrativních pracovníků a 45 technických zaměstnanců.

Vzniká další zdravotnický objekt – poliklinika. Nemocnice disponuje speciálními motorovými nemocničními vozidly na přepravu pacientů a zdravotníků, kteří provádějí návštěvní službu.

V roce 1974 měla moderní a dobře technicky vybavená nemocnice 303 lůžek, 367 pracovníků a v roce 1984 měla nemocnice s poliklinikou a začleněnými pracovišti 389 pracovníků a 106 dalších provozních pracovníků. Disponovala prostředky v úhrnné pořizovací hodnotě 120 milionů korun.

Použité zdroje:

Sborník k 90. výročí založení nemocnice v Moravské Třebové, vydavatel město Moravská Třebová,rok 1984. Použité příspěvky MUDr. Ladislava Loubala, MUDr. Jiřího Štarhy a Františka Kalandry.

Článek z periodika Třebovské noviny pana Miloslava Kužílka z roku 2002, Vydavatel pan Strouhal